To Garret.
Toto je podle mého názoru jedno z nejzajímavějšího období mincování v dědičných zemích a abychom mu porozuměli, musíme pochopit některé historické souvislosti.
Bylo po bitvě na Bílé hoře, na český trůn nastoupil Ferdinand II a začala třicetiletá válka. Cisařský dvůr stále potřeboval velké sumy peněz a proto byl ochoten pronajmout mincovny těm, kteří byli schopni zaplatit, tím spíše, kdyz přišla velmi lákavá nabídka de Wittova konzorcia. Smlouva byla podepsaná na začátku roku 1622. Jakmile vešla v platnost, nastal ohromný kolotoč, který přinesl pohádkové bohatství členům združeni. Země byla zaplavovaná nehodnotnou mincí, jež obsahovala sotva jednu pětinu až jednu sedminu stříbra určeného předchozími ustanoveními a to nebylo všechno. Císař potřeboval další peníze, proto zastavoval skonfiskovaná panství členům konzorcia, většinou oblibencům, kteří mu na začátku kariéry pomohli. Tyto majetky ziskavali s velkou slevou a zbytky byly placeny v nehodnotné měně, kterou razili. Když si tyto částky převedeme na plnohodnotné mince, jednalo se někdy opravdu jen o pár procent skutečné ceny. Jen českému místodržiteli knížeti Karlu z Lichtenštejna se prokázaly podvody v hodnotě větší než je 10 500 000 zlatých. Abychom si ukázali o jakou částku se jednalo, např. panství Orlík, Zvíkov a Chynov byly odhadnuty na částku 385 000 zlatých a to byl jenom jeden z mnoha případů, i když asi ten největší. Bohužel za tyto činy nebyl nikdo potrestán. K vánocům 1623 prišel dárek v podobě kalády, kdy hodnota mincí byla snížena na 10-13 % původní hodnoty. Na jejich obhajobu lze říci, že ke krachu by stejně došlo, protože nekalosti se děli i před ražbou dlouhé mince, jen procento znehodnocení by bylo nižši.

Pro doplneni je treba uvest ze ryzost razenych minci klesala jiz pred pronajmutim razby minci v Cechach, na Morave a ve Slezsku de Witteho konsorciu 18.1.1622.
Od 16.3.1621:
Tolar (120 krejcar) a dily - 531/1000
3 krejcar - 265/1000
Od 11.6.1621:
Tolar (120 krejcar) a dily - 437/1000
Od 4.9.1621
48, 24, 12 krejcary - 265/1000
3 krejcar - 150/1000
Od 23.9.1621:
Tolar (150 krejcar) a dily - 321/1000
Co se tyce obdobi razby dlouhe mince 1620-23 tak je jiste zajimave, ale ze sberatelskeho hlediska se musi pocitat s tim ze tyto razby jsou ve velke vetsine spatne zachovale, a tak kdyz se objevi vyjimecne velmi dobre zachovaly kus dosahuje nekolikanasobku standardni ceny.

Členem de Wittova konzorcia byl i Albrecht z Valdštejna, ale co je zajímavé a světe div se, jeho zisky byli zanedbatelné oproti některým jiným členům. Samozřejmě, měl velké zisky z výroby pro armádu, kdy si vlastně zadával zakázky sám sobě, ale jeho malá angažovanost v záležitosti mincování je pro mě dosti překvapivá, pokud si projdeme jeho postoje během života.

Podle mě Albrecht tušil, kam dlouhá mince povede, a chtěl se vyhnout osobní diskreditaci, proto se od konzorcia držel zpátky. Sám se snažil uplatnit hlavně ve vojenské sféře, což je logické pro muže jeho schopností v čase války a jeho gloriola by škandálem dost utrpěla. Vina za všechno se myslím stejně nakonec hodila na Žida. Tehdy se vždycky hodilo mít nějakého po ruce 😁

Díky všem za informace,kniha už je na cestě ke mě...Mám ještě prosbičku ohledně zachovalosti drobotiny,ač to s dlouhými mincemi nesouvisí,nechtěl jsem zakládat nové vlákno. Dostal jsem hromádku minciček horší kvality a nevím jestli je to už za hranicí akceptovatelnosti si je uložit do sbírky a počkat si třeba na lepší a nebo je vůbec neukládat. Zatím nedokážu určit co je a není šunt co se kvality týká...Mrkněte třeba na tyhle...

Obrázky:

no mohlo být hůř, ozdobu Ti dělat nebudou, ale pokud jsi je dostal tak pro začátek...

Bohužel to už je hodně špatná kvalita, to by se již muselo jednat o nějaké unikáty, které se nedají sehnat v lepší zachovalosti a pro začátek si zvykněte s větší přísností, protože po nějakém čase pochopíte proč.

Díky,každá rada dobrá.

Na nedávné Aurei jsem měl (bohužel pouze) vyhlídnutý kiprový stočtyřicetikrejcar, tak jsem si něco k období před kaládou přečetl. V této již poněkud postarší diskuzi mě matou hned první dva příspěvky. Dotaz zní, zda se "prodlužování" mincí týkalo např. i vídeňských tolarů a odpověď zní, že ano.

Bylo tomu opravdu tak? Nebyla kaláda omezená jen na naše země?

Kiprové mince se razily nejen v mincovnách zemí Koruny české, ale i ve Vídni, Grazu, Klagenfurtu. Odpověď zde dal již vassilij ve 4 příspěvku, kiprové hrubé mince mají uvedenou hodnotu v krejcarech. Zde uvádím kiprové ražby vyšších nominálů např.z těchto mincoven:

Vídeň:
tolar (150 krejcar) 1622, 1623
1/2 tolar (75 krejcar) 1622

Graz:
tolar (150 krejcar) 1622, 1623
1/2 tolar (75 krejcar) 1622

Klagenfurt:
tolar (150 krejcar) 1622
1/2 tolar (75 krejcar) 1622