
Aha, děkuji za vysvětlení. Někde jsem četl, že si v rámci pronájmu mincoven De Witteho konsorcium vymínilo uzavření našeho monetárního oběhu a z toho jsem vysoudil, že se ten rychlý pokles kvality mincí týkal jenom našich zemí.
Je to zjevně složitější, seženu si k tomuto zajímavému období nějakou literaturu..

Pro začátek jsou dobré dvě kapitoly z knihy Peníze, poklady, padělky, které se přímo týkají našeho peněžního oběhu za třicetileté války (str. 210 - 227).
Tohle období je skutečně jedno z nejzajímavějších ve středoevropské numismatice - hrozně zajímavé jsou např. rozbory depotů z oné doby, ze kterých se pozná, kdo si majetek do země (či do zdiva) uložil.

Hlavní fígl byl nakoupit již tak levné zkonfiskované majetky ještě levněji 😋 něco o de Witteho konsorciu se nechá najít i v v knize od Janáčka: Valdštejn a jeho doba. A nebo třeba:
Antonín KOSTLÁN, Finanční zhroucení ve střední Evropě na počátku třicetileté války
Otto OLIVA, Finanční politika v Čechách po Bílé hoře do kalady r. 1623
😉

Ono by hlavně bylo zajímavé zjistit, kdo všechno byli podílníci konsorcia, protože dodnes jsou známi pouze čelní členové, organizátoři a lidé kolem Albrechta z Valdštejna, kterému se to později dalo přičíst k tíži....
Ale překonat se daly i pobělohorské konfiskace🙂 Zajímavý je postup Petra Malovce z Kamene, který byl odsouzen ke ztrátě třetiny majetku. Bleskově však stihl podepsat souhlas se vstupem vojsk (tj. přestoupit ke katolictví) a proti rozsudku se odvolat. Možná měl nahoře příbuzné (např. Dětřich Malovec z Malovic byl později hejtmanem vévodství frýdlantského, ale to je jiná větev), možná někoho podplatil (možná obojí), ale v roce 1624 mu byl trest zmírněn na peněžitou pokutu, jejíž zaplacení úspěšně oddaloval tak dlouho, dokud v roce 1628 nezemřel. A protože byli dědici v letech 1618-20 nezletilí, tak měl erár smůlu....


On ten generální pardon byl šikovně vymyšlená věc. To období je hodně zajímavé a dá se v něm najít spousta zajímavých osobností. Taková Magdalena Trčková z Lípy taky stojí za přečtení.
To pavelgregor:
Sice né vztah k východním Čechám, ale Malovcové drželi Březnici a byla jim zkonfiskována při první neúspěšné revoltě proti domu Habsburskému v roce 1547 a dostali ji Lokšanové, aby jim byla za cca 70 let opět zkonfiskována pro účast na povstání. Adam Lokšan z Lokšan a na Březnici byl komorník zimního krále a velitel jezdecké hotovosti Prácheňského kraje. A tu Březnici nakonec dostal Přibík Jeníšek z Újezda, císařský prokurátor při známém procesu s 27
pány.

Možné je všechno, ale přímo souvislost mezi rodem Malovců a Chrudimskem jsem nedohledal - nejhlouběji ve vnitrozemí jim patřil jeden statek na Kutnohorsku, jinak byla rodová "ohniska" Netolicko a Pacovsko.... Ovšem v 16. století existovalo 10 rodových větví, jejichž počet se v průběhu neustále měnily, nové vznikaly a staré vymíraly.


Na aukru jsem nedávno vydražil tenhle brněnský stopadesátník 1622. Zajímavé je, že rytec nejdřív vyrobil nominál "051" a pak ho musel přerýt na správných "150". Zajímalo by mě, zda nějaké mince s nominálem 051 krejcarů (před přerytím) unikly do oběhu (jestli jsou nějaké takové kusy známé), nebo byly včas v mincovně podchyceny a zničeny.
Obrázky:
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.