to je spis o tom, co te na tech mincich zajima. pokud vice obrazova stranka a kvalita razby z hlediska ciste technickeho provedeni, muzes se na ty mince divat jako na stejne a te horsi (nikoliv soude dle ryzosti, ale vzhledem) se proste zbavit

pokud mas i jine zajmy, tj. napr. te zajima, zda urcity konkretni typ, varianta, provedeni, znacka apod. souvisi ci nesouvisi s emisi minci lehce lepsi ci horsi ryzosti (napr.) a chces tu teorii v budoucnu potvrdit ci vyvratit, mel bys shromazdit bez pokud mozno cileneho vyberu (tj. bez ohledu na dokonalost obrazu) a prozkoumat co nejvic techto razeb a pripadne ty nejzajimavejsi exemplare si i (alespon na nejakou dobu) podrzet.

jak je to s pojmy billon se priznam ted presne z hlavy nevim. co se tyce chemickeho pojeti, slitiny jsou tuhe roztoky a rozpoustedlem je slozka, co je v nadbytku (takze kdyz je ve dvouslozkovem systemu neceho nad 50 %, tak je to rozpoustedlem), ovsem i toto "pravidlo" ma sve vyjimky (napr. vodu bezne oznacujeme za rozpoustedlo i v pripade, ze ji je mnohem mene nez 50 %).

ciste teoreticky by proto mohlo byt receno, ze stribrene je vse nad 50 % Ag, medene vse nad 50 % Cu. to se samozrejme nedeje, vetsinou se mluvi o stribre i u materialu s dost mizernou ryzosti. muj nazor je, ze je nejlepe se takovym formulacim a umelemu skatulkovani proste vyhnout a rici, ze materialem je med s obsahem cca 5 % stribra a je uplne sumak, jestli je to pro nekoho billon a pro jineho treba kryptonid.

muze se klidne stat, ze z nejakeho technologickeho duvodu se nepovede nejaka varka medi uplne dobre vycistit a budete mit u kreditnich penez treba 2 % stribra, ktera tam zcela evidentne byt nemela a je zbytecny z toho mit hlavu jak bednu od bananu... proste stane se.

nicmene - prilezitostne se zeptam kolegy, jaky je jeho nazor

Billon je jen slušný způsob jak říct, že mince která by měla být stříbrná nebo zlatá, se už takto dá označit jen s přimhouřenýma očima, protože jiné kovy jasně převažují. Viděl jsem nejen hodnotu 30%, ale i 25% nebo 40% ryzosti. Těch 30% je zhruba hranice, od které začne stříbro vypadat o dost hůř, ale není to nic jasně daného, mám třeba Galliena, který víc jak cca 25% ryzosti mít nemůže a (bez jakéhokoli postříbřování) vypadá stejně dobře jako denáry o vysoké ryzosti, naopak se dají vidět mince o ryzosti kolem 50%, které vypadaly dost špatně.
Jinými slovy, nejde o nic moc objektivního, spíš o škatulku.
Mimochodem ad čistá měď, nevím jak ve středověku, ale v antice se o ryzosti přes 99% myslím ani nevzyskytovala. Veškeré rozbory antických mincí, které vypadají a v mnoha případech měly být měděné vykazují několik procent příměsí (někdy trochu stříbra i v případech, že tam vůbec být nemělo), ve 4.-5. století dokonce běžně 15-20%. Asi proto se také označují většinou jako "bronzy"🙂

souhlas. a je uplne jedno, zda to umeli nebo neumeli jeste lepe rafinovat (drive nebo pozdeji), zasadni je, ze se tim proste nezabyvali - nebylo to velmi pravdepodobne v rade pripadu rentabilni nebo je to proste jenom nenapadlo

V tomto prípade asi ani nejde o to, či to vedeli alebo nevedeli rafinovať. V tomto období medzivládia skôr išlo o to, ako veľmi boli v mincovni chamtiví, resp. drzí, aby takmer medenú mincu vydávali za striebornú. Je to obdobie chaosu, kedy nebolo panovníka, ktorý by dbal na to, aby sa prísne kontrolovala rýdzosť mincí.
Označenie billon som vždy chápal ako percentuálnu hranicu obsahu striebra, kedy minca ešte vyzerá ako strieborná a tenzor mi to potvrdil.
No asi bude lepšie, keď obidve mince nafotím pri rovnakom svetle a dám sem na porovnanie.
Obidva oboly sú podľa mňa rovnako pekne vyrazené a zachovalé a vlastne najradšej by som si ich nechal oba. Len mám teda dilemu, čo napísať do kolónky "materiál". 😉 Podobnú dilemu mám aj pri kolónke "rok razby", kde v jednom prípade prichádza do úvahy 1444 a druhom 1445, prípadne 1446.
Predpokladám, že obsah striebra pri tejto konkrétnej minci klesal postupne.

sigur napsal/a:

Označenie billon som vždy chápal ako percentuálnu hranicu obsahu striebra, kedy minca ešte vyzerá ako strieborná.

Čím viac nad týmto rozmýšľam, tým viac neviem, ako som to vlastne myslel. 😃

oliver napsal/a:

...slitiny jsou tuhe roztoky a rozpoustedlem je slozka, co je v nadbytku (takze kdyz je ve dvouslozkovem systemu neceho nad 50 %, tak je to rozpoustedlem)...

...a tým viac mi dáva zmysel Oliverova formulácia 🙄 Kašlem radšej na to...🙂

sigur napsal/a:

Čím viac nad týmto rozmýšľam, tým viac neviem, ako som to vlastne myslel. 😃

Nejsi ženská? 😉
(omlouvám se korunce, pokud to čte 😃 )
Jinak jsem psal, že to není nic jasného (a založeno čistě na subjektivním pozorování, navíc většinou antických mincí), takže "tenzor potvrdil".. prosím radši ne 😎

:mrgreen: Dobre, dobre, veď som písal, že na to radšej kašlem.

sigur napsal/a:

...Len mám teda dilemu, čo napísať do kolónky "materiál". 😉 ...

vis, ono otazka si stoji mnohem sloziteji, nez ji vetsina (i numismatiku) je vubec ochotna vnimat

co te zajima? puvodni ryzost mince?

pokud ano jaka? realna te konkretni mince? nebo predepsana? pripadne u belenych minci ryzost pred belenim nebo po beleni?

pokud ne, chces znat soucasnou aktualni ryzost mince?

uprimne, myslis si, ze mas realnou moznost jakoukoliv z tech ryzosti zjistit? bez lhani? dohadu? pokud ano, rekni mi - uvidime, jestli ti to rozmluvim nebo ne🙂 (abych te navnadil, jsou veci, ktere SKUTECNE zjistit jde, ale tvym mincim se to libit nebude...)

co udelas, kdyz zjistis 29,9 % Ag u jedne a 30,1 % Ag u druhe?!

vidis absurditu celeho problemu? nesmyslnost skatulkovani?

ja ti navrhuji, napis si tam "nekvalitni stribro", pokud tam mas malo mista, pokud vic mista, tak "stribro s nizkou ryzosti" ci "temer medena razba" apod. urcite ti tady nekdo poradi i vic, na slovickareni se urcite nekdo chytne... 😈

Billon = zliatina striebra s obsahom striebra max. 50%.