Moderátoři: smith
Jean-Joseph Mouret, né à Avignon (Vaucluse) le 11 avril 1682 et mort à Charenton-Saint-Maurice le 22 décembre 1738, est un musicien et compositeur français de la période baroque. Son talent lui a valu le surnom de « musicien des grâces ».
Jean-Joseph Mouret - Première Suite de Symphonies, Fanfares - YouTube
'Group Jam @ The Casa' with Vytautas Bucionis Jr. & Naomi SV on piano, Kris Mah & Mike Pasternak on guitars, & Norman Nawrocki on violin.
Docela nářez, co myslíte?
Hele, klidně si to jamování pusťte. Nic vůlgárního to fakt není. Naomi je slušné děvče a do ničeho takového by ani nešla. Pravda, je tam tak trošku jako lilie mezi buřinou, ale jen vzhledem. S Vytautasem (on je nejspíš slepý) na ten klavír teda jedou! Pravda, ti další tak trošku přicmrndávají.
Johann David Heinichen (17. dubna 1683, Krössuln /dnes součást obce Teuchern, Sasko-Anhaltsko/ – 16. července 1729, Drážďany) byl německý barokní hudební skladatel a teoretik.
Heinichen se oženil ve Weissenfelsu v roce 1721, v lednu 1723 se mu narodila dcera. Onemocněl tuberkulózou a v pedagogické činnosti ho tak museli často zastupovat jeho kolegové Jan Dismas Zelenka a Giovanni Alberto Ristori.
V posledních letech života pracoval na pojednání o generálním basu. Tato práce je jedním z nejdůležitějších hudebně-teoretických odkazů 18. století.
Zemřel 16. července 1729 v Drážďanech. Jeho poslední skladbou bylo Magnificat A-Dur. Je pohřben na hřbitově Johanniskirchhof.
Giovanni Henrico Albicastro, vlastním jménem Johan Hendrik van Weissenburg, (1660? Pappenheim / Bieswangen – 1730? Maastricht?) byl nizozemský barokní hudební skladatel německého původu.
V roce 1686 přijel Albicastro do Leidenu v Nizozemské republice, kde je na místní universitě zapsán jako Musicus Academiae. Zřejmě byl zaměstnán jako hudebník a měl na starosti hudební složku oficiálních ceremonií. Tuto funkci nezastával však dlouho. V roce 1690 je už na tomto místě uváděn François Koopman.
Několik let strávil Albicastro zřejmě ve Španělském Nizozemí, neboť zde roku 1696 vyšla jeho sbírka triových sonát Il giardino armonico sacro-profano. Později se o ní zmiňuje jako o opusu č. 3. Předcházející díla však nalezena dosud nebyla.
V roce 1708 došlo v Albicastrově kariéře k zásadnímu zlomu. Byl jmenován kapitánem v kavalérii v nizozemské armádě. Ačkoliv o jeho dosavadní vojenské kariéře není nic známo, je doloženo, že Johan Hendrik van Weissenburg bojoval v posledních letech Války o španělské dědictví a v armádě zůstal i po jejím skončení Utrechtským mírem (1713).
Jeho jméno je ještě zmíněno v ročence důstojníků nizozemské armády v roce 1730. Po tomto roce již nejsou o Albicastrovi žádné zprávy a má se za to, že někdy krátce po tomto datu zemřel.
Philipp Heinrich Erlebach (getauft 25. Juli 1657 in Esens, Ostfriesland; † 17. April 1714 in Rudolstadt, Thüringen) war ein deutscher Komponist des Barock.
Kromě kantát a písní zahrnuje jeho skladby orchestrální a komorní hudbu, opery a oratoria. Vytvořil nejméně šest svazků duchovních kantát. Prakticky celý rukopisný majetek, a tedy i většina jeho děl (přes 1000 skladeb), byla zničena při požáru v Heidecksburgu v roce 1735, čímž byl Erlebach hudebně téměř zcela zapomenut. Dochovalo se pouze několik instrumentálních skladeb a dvě sbírky árií, které si Erlebach nechal vytisknout již za svého života, a také přibližně 70 kantát a děl chrámové hudby, které jsou k dispozici v dobových kopiích. Některé z těchto kopií byly pořízeny kantorem knížecí školy bratří Grimma, Samuelem Jacobim, ještě před požárem. Patří mezi ně například svatodušní kantáta Die Liebe Gottes ist ausgegossen.
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
