Moderátoři: smith
Tovy
B.B.King je spešl případ. :-) Byl jsem na něm v Praze v 98-mým a energie měl tunu. Letos mu bude 90 (!!!) a táhne to dál! Asi je nesmrtelnej.
Ale zrovna on si myslím, že není typický "kalič" - tihle staří černosši jsou z jiného soudku... Ale podorbně jsem to nezjišťoval a vlastně ani žádnou jeho biografii nemám.
"Kulturní boom" - jak tomu hezky říkáte - v "golden sixties" v hudbě má zcela specifické a konkrétní kořeny, které mají jinou podstatu. To, že se vývoj MPH v té době prolnul i s použitím drog a vývojem společenským je věc trochu jiná. Ale samozřejmě se vzájemně ovlivnily.
Osobně nejsem přítelem drog ani alkoholu a mrzí mne, že Joplinka, Hendrix, Morrison a desítky dalších tu nemohli být déle a udělat ještě řadu nádherných alb, ale pro psluchače je podstatný výsledek. To, jak k němu došli, je spíš jejich věc. Mohu odsuzovat dané jednání, ale rozhodně neodsuzuji tu skvělou hudbu, která "pod vlivem vznikla. Spíš je lituju - ta tvorba pod vlivem byla často strašlivé utrpení pro desítky lidí kolem - viz okolnosti nahrávání posledních alb kompletních Doors, Joplinky ap.
Na druhé straně tu máme zázrak ve formě Rolling Stones, kteří měli být podle všech přírodních zákonů dávno tuhý, ale přežili nějak neskutečně hektolitry chlastu a tuny koksu a hrajou dodnes. (Byť ta kvalita není co bývala.)
A pak máme človíčky jako Clapton, kteří svá nejlepší LP nahráli v tom lidsky a "lékařsky" nejhorším období pro svoje tělo a smysly a v době, kdy abstinovali se svým vrcholům jen zdálky blížili. Holt nic není černobílé.
No jejda - tolik filozofie najednou a žádná ukázka. Toš tady neco https://www.youtube.com/watch?v=1dhaIJpfG-g
No a z tátovo diskotéky bych mohla dat podobných věcí na dva roky poslechu 😉
Ale jo, ve většině zemí přece byla. V Evropě nic* a v USA byl taky klid. A ještě někteří umělci, co tam byli služebně, měli inspiraci. USA jako takového se ta válka celkem nikterak nedotkla, pokud pomineme tu ostudu že je porazili rákosníci s rudou knížkou vylezlí z děr, ale to je spíš o politice.
- No dobře, máme tu neslavnou okupaci ČSSR hrdinnou Rudou armádou, ke které se dostalo konečně volání o pomoc z roku 1938, ale to už byl kulturní boom v plném proudu a místní umělci, pokud vůbec něco, užívali pivo s rumem, tedy nic co by neznaly i předchozí generace.😉 (Jasně, pár výjimek bylo.)
Že se jich to nijak nedotklo, to bych si asi nedovolil říct příbuzným některého z těch 60 000 kluků co ve Vietnamu zařvali, ani těm, kteří byli zavření nebo museli uprchnout do Kanady kvůli tomu, že nechtěli nasazovat svůj život ve válce, která jim nepřišla jako jejich záležitost, dokonce ani těm, kteří v ní byli a přežili ji, spousta poznamenaná fyzicky nebo psychicky.
Se silnými protiválečnými protesty byla hodně spojena hudba a také hnutí hippies, které hodně ovlivnilo kulturu ve více směrech. Všechno je to propojené.
Evropa v té době z tohoto pohledu zase až tak důležitá nebyla, při vší úctě k Anglii, italským nebo třeba i našim umělcům.
Tak nějak jsem původně předpokládal, že i když každý správný Američan hrdě zařve "Já jsem Amerika!!", že to není tak úplně pravda. Ano větou že USA se to nijak zvlášť nedotklo jsem měl na mysli USA jako soustátí 49 států (+ okupované Havaje). 60000 padlých je sice pro příbuzné smutné číslo a tragická událost, ale z hlediska celého USA to celkem nic neznamenalo (dost možná že víc lidí za tu dobu bylo v USA zabito na silnicích či zavražděno). A navíc, padli kdesi daleko. za mořem, jejich příbuzní mohli bez problémů a v bezpečí manifestovat a skládat protestsongy.
Když to porovnáme s I. i II. světovou válkou v Evropě nebo aktuelně s ruskou okupací Krymu a východu Ukrajiny a vlivu na Ukrajinu, tak si na svém tvrzení musím stát. A znovu opakuju, měl jsem na mysli USA jako celek, ne konkrétní rodinu Johnyho Smitha, kterého podřízl rozběsněný rákosník s rudou knížkou na srdci a rudém temnu v lebce. Vietnamu a Vietnamců se ta válka dotkla řádově hůř a následkama trpí (ti co se nepřizpůsobili) dodnes.
Jiná otázka bude co bude až buňky KS Vietnamu v ČR začnou bojovat za autonomii.
pavel III
Vietnam a to vše kolem něj byl(o) naopak zcela zásadní pro dějiny USA a většinu lidí tam. I když ne tak prvoplánově, že by jim padaly bomby na hlavu (a tak jsi to zřejmě myslel). Mimochodem je to jediná válka, kterou kdy USA prohrály - a to musí mít vliv.
Tak nějak (hurá!). Na dějiny to vliv mělo, ale místo hledání nejbližšího krytu, odstraňování trosek atd. mělo obyvatelstvo spoustu času na jiné aktivity a válka je v podstatě vůbec nezatěžovala (žádné totální nasazení pro válečnou výrobu, žádné dobrovolně povinné sbírky šrotu, šactva atd). Ale na dějiny mají vliv i jiné události. Třeba zneuznaná milenka co nepere.😉
A konec konců, po válce, když múzy mlčí, dochází k jejich probuzení (jestli mají tu možnost) a je jedno jestli je válka vyhraná či prohraná. Je to vidět i po první světové. Roli hraje akorát čas potřebný na regeneraci.
Jinak, v pár válkách ještě USA utrpěly, řečeno slovníkem soudruha Klause, nevýhru. Čili, skončily v podstatě remízou. (Korea a válka s Kanadou v, už, předminulém století, ale určitě bychom našli i něco jiného.)
Nuž ale, vraťme se k něčemu milejšímu:
Nezná někdo nějakou filatelistickou písničku (kromě pecek typu "jede, jede, poštovský panáček")?
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
