No, takže jsem ten popis svisle konzultoval a je to, samozřejmě, blbost, nikomu by se to nelíbilo (myšleno i jury). Další varianta je lístek na obálce, ale to, jak jsem psal se mi nelíbí, nehledě k tomu, že po čase by se ten lístek na tu obálky nejspíš "vypálil" a to by nebylo hezké ani do budoucna. Takže je varianta nechat to bez popisu (aspoň v první fázi) a druhá, zrušit tu obálku na předchozím listě a dát popis tam (udělat z toho listy dva jaksi z důvodu limitního počtu listů nelze, to je snad zřejmé).
S tou si stejně nevím moc rady. Zatímco tyto dva listy jsou frankovány na 61 - 80g horní (celkem dost, ale mohlo jít o nějaký spis?), dolní na 21 - 40g, tak ten první vychází buď na 181 - 200g, což mi přijde jako blbost, to by museli posílat nějakou olověnou destičku a to by asi nebylo obyčejným dopisem, nebo použili o měsíc dřív tarif, který jinak platil až od 1. ledna (proč?). Nedostatkem navíc je, že dopis nemá cenzurní razítko a nebyl zalepen (což by ale zase tak nutně nemuselo vadit, právě kvůli té cenzuře). Mohlo by tedy jít i o dodatečný filatelistický výrobek za použití dvou razítek, neb i to příchozí je podobně rozpité. Jenže dokladovat cokoliv, to asi půjde těžko. Známky jsou pravé, kdyby byly falešné, nebylo by co řešit.

s takovym krasnym materialem musi byt radost nejaky exponat dat dohromady,
to vertikalni popsani je silenost-to nejde,a tak zbyva dopisy rozdelit na dva li-
sty,ale to omezi pocet listu v exponatu..mozna by stalo zato udelat to jak jsem
neumele namaloval-dopisy do velke hawitky a na ni nalepit hawitku s popisem..

Obrázky:

To by nemuselo být ani na hawidky, by stačilo přilepit na ten vnější obal. Ale se právě bojím, že po čase, když by se to vystavovalo na světle božím, bude na těch obálkách vypálený obdélníček a to by už potom nebylo moc hezké.😐

Tak toto je pánové úplně jasné. V žádném případě ne! Pokud by to mělo byt popsané tak, jak to tu probíráme, tak nezbývá než prostě rozšířit exponát. Holt by nebyl špatný nápad od Jaromíra udělat né jednorámovky, ale prostě normál velký exponát, kde by to bylo pohromadě. Třeba jen prostě jedno období vymezené rokama. Ten popis bude velmi důležitý- to mně věř.😉

Pája má pravdu, lepší by to bylo dát rovnou na 5 rámů, vždyť to nemusíš mít hned všechno kompletní.

S tím popisem jsem to nemyslel, jak jsi to navrhl. Měl jsem na mysli napsat text normálně vodorovně, ale slova rozdělit a napsat pod sebe, aby tvořily jakýsi sloupeček, třeba i s mezerami mezi řádky. A celistvosti posunout více do pravého kraje. Pokud i tak je na to málo místa, tak třeba spojit s předchozím listem a dát na formát A3.

U 5 rámů jest pro mne zásadním problémem úvodní dvojlist. Hlavně kvůli výrobě mapy na kterou nějak nemám čas a prostor - začínám z mapy velikosti A1 a z toho důvodu nemůže být na stole roztahaný těsto, šťáva na marmeládu, ... a když to dám jinam, tak furt tu máme kecy typu "Co se s tím tady zase rozesíráš?" - sestry jsou zlo👿 ). A taky musím sesmolit jak se pozná první a druhý náklad u Šrobára. U některých vydání dopisy nemám (u jiných ani není známo), není tudíž co popisovat. Jedno ale vím už teď, ke svému překvapení, Lajtabánság zůstává samostatně a na PČ1919 kašlu, protože by měli všichni kecy že nemám černá čísla, 1 a 70 fillér Turul a 10 K Parlament. Přínosnější bude Baraň podle síly(? je to správný výraz?) tisku (englicky "pedal" a "quick", v originále "tégelysajtó" a "gyorssajtó") a Šrobár dle nákladů, byť bez celistvostí. PČ1919 dle typů i s černýma číslama (a leteckýma) najdete v každém větším exponátu ČSR I, Šrobára dle nákladů nikolivěk, to nikdo neřeší.

Pro zajímavost, když už jsem to nakousl, těch 5 rámů má takový rozvrh (dosud neseskládané pořadí, některé sekce ale už v pořadí jsou):
Úvod - 2 listy
Fiume - 11 listů
SHS - 4 listy
"Brambory" - 4 listy
Nova Gradiška, Osijek - 1 list
Zombor, Ada, Pančevo - 2 listy
Záhřeb (+ ?, možná ruční přepis jako spíše zajímavost, případně nic) - 1 list
Baraň - 8 listů
Témešvár, Bánát - Bacska - 6 listů
Nagyszeben, Ineu - 2 listy
Kluž, Oradea - 11 listů
Debrecín (první půllist Satu-Mare) - 15 listů
Budapešť - 1 list
Arad - 4 listy
Segedín - 3 listy
Skalica, Nové Zámky - 1 list
Šrobár - 4 listy . . . .
Celkem 80 listů.

A to se tam už nenašlo místo pro "Szittya", Jennersdorf, PČ1919 (což ale každý zná). Dost jsem se musel krotit. Na druhou stranu, mělo by se jednat o první komplexní (byť zdaleka ne kompletní) představení emisí "trhaných Uher" u nás (proto taky bez druhého listu z tohoto Debrecína). Nepochybuju vůbec o tom, že řada filatelistů a jurymanů tam najde hromady nedostatků různého rázu (od popisů přes relativně málo celistvostí po nevím co, dejme tomu "příliš mnoho stejných známek lišících se pouze nepatrně a to přetiskem"). Je to s podivem, ale 80 listů zkrátka není tak mnoho a i já sám jsem se tomu nemálo podivil. Pořád jsem měl pocit jak málo toho mám a jak obrovské množství prázdné plochy těch 80 listů je.
Možná přijdou připomínky typu: "Rozděl to vole!" Hezká rada, ale, pokud se toho dožiju (nejen věkem, ale i finančně), rozdělené už to jednak nebude tak komplexní a dvak, při smysluplném dělení tu do určité míry vzniká "nerozdělitelný odpad". Nabízí se totiž rozdělení na "rumunskou část", "srbskou část", přičemž Témešvár může být buď roztrhnut nebo v celý obojím, Fiume jako komplet v pětirámovce (nutnost doplnit celistvosti a pravé známky místo některých padělků), otázka co s Aradem, Segedínem a dalšími. Jednorámovka Arad by byla moc hezká, otázka je, kde vzít (a z čeho zaplatit) dostatečné množství méně okatě filatelistických celistvostí do té jednorámovky. Zatím se mi podařil jen jeden dopis, zato ovšem bombovní neb se stokusovou známkou. Holt je to tak, že místo 2-3 levnějších filatelistických raději dám stejné peníze za jeden se vzácnější známkou. Asi su blázen.😎 Stejně i ty filatelistické jsou vcelku málo nabízeny, to chodí v takových vlnách, asi když někdo umře nebo se k tomu chystá.

Loni měl Beneš v aukci skutečně zajímavé Fiume (bloky známek, ne celistvosti). Na to jsem fakt neměl.😞
No, zkrátka a dobře, pokud vydržím, může se to časem rozrůst třeba na 10 exponátů a knihu článků.😋

Asi su blázen......😁 blazni jsme tady vsichni...

V úvode píšete o oceňovaní listu , chcem sa opýtať z akých katalógov vychádzate?
K exponátom len toľko, že je to silno subjektívne na hodnotenie ale je to dobré.

Vycházím z "černého" specializovaného katalogu Maďarska. Líp snad tarify nikde rozepsané nejsou (a řekl bych, že je to místama dost složitý). Kurs koruny k lei tam ovšem není. Že se na okupovaných územích používaly normální maďarské tarify vím a je to i celkem logické. U vydání nástupnických států (s jinou měnou) ovšem už platily tarify nástupnického státu a tam to třeba pro Rumunsko musím někde zjistit. A to nejen místní, ale i do Rakouska. U SHS byly nejprve uherské (a rakouské) tarify, později je změnily a nakonec provedli měnovou reformu. Ostatně, obdobně jako v ČSR.