To znám, takto jsem koupil v minulé Aurei jednu minci, na kterou si pamatuji z aukce Nummus 2002 a mezitím se jiný další kus co vím neprodával. Pravda musel jsem si tentokrát více připlatit...😕 🙂

Mám tu jeden halier mesta Vratislav, avšak kupovaný ako striebro. Po tom čo mi prišiel domou je mi jasné, že ide o falzum. Čo troška sklamalo.
Otázka znie. S akého kvalitného striebra sa tieto mince razili?
ále levíček je vydarený.🙂

Obrázky:

pri beznosti vratislavskych razeb neni na miste zklamani, ale radost. dobove falzum ve slusne zachovalosti je vzdy zajimava vec a neni duvod z ni byt nestastny. ja bych nelitoval.

bennito: předepsaná ryzost měla být tři loty, což je 187,5/1000.

Ďakujem páni, priznám sa, že prvý moment keď som uvidel zelené fľaky namiesto striebra ma išlo roztrhnúť. Samozrejme ma to hneď prešlo. Mincička je zaradená do zbierky.😉

Dnes mi dorazil tento celkem slušný kousek.
Haléř- město Hlohov.
Mohl by mi někdo říci v jakých letech byly tyto drobné nominály raženy?
Díky.

Obrázky:

Dovolím si opravit, není to Hlohov, ale podle nových výzkumů bývá mince řazena pod Lubín. Ve 20. a 30. letech došlo ve velkém k přenášení mincovních práv na města. Mezi jinými tak učinili i knížata lubínská Ruprecht a Ludvík III., kteří 29.7.1423 dali mincovní právo do zástavy městu.

Dříve tato mince byla řazena pod Hlohov, ale Hlohov byl v té době rozdělen mezi dvě knížectví (abych byl přesnější, jednalo o knížectví hlohovské pod vládou tamní větve Piastovců a královskou částí Hlohovska, kterou drželi v zástavě těšínští Piastovci) a nemohl se přirozeně ekonomicky rozvíjet. Přitom žádné mincovní privilegium pro Hlohov z 15. století neznáme. V münzvereinu z roku 1455 je samozřejmě zmiňován hlohovský kníže Vladislav z těšínské větve Piastovců, ale ten razil knížecí minci.

Kdy ražba ustala? Těžko říct, ale vzhledem ke stálosti fabriky mince bych to soudil na 50. nebo nejpozději 60. léta 15. století, kdy Matyáš Korvín oběh starších haléřů zakázal.

Díky moc za podrobný a upřesňující popis.

Poslední dobou mám nějaké štěstí na kipráky. Za poslední dva měsíce se mi podařilo získat tři ne zrovna časté kousky. Tato mince by měla být vlastně zařazena mezi vládními ražbami, ale protože nemáme vytvořené téma na stavovské ražby, hodím ji sem. Pochází z doby omezené spoluvlády Ferdinanda II. a slezských stavů pod vedením Jiřího Rudolfa Lehnického v letech 1621 - 1623.

Slezské stavy (1619 - 1623)
3 krejcar 1622
Av. Říšské jablko, v něm hodnota 24 (1/24 tolaru)
FERDINANDVS DEI GRATIA ROMANORVM IMPERATOR SEMPER AVGVSTVS GERMANIAE HVNGARIAE BOHEMIAE REX DVX SILESIAE
(Ferdinand, z boží milosti císař římský, vždy rozmnožitel říše, německý, uherský, český král, kníže slezský)
Rv. Dolnoslezská orlice
MONETA NOVA ARGENTEA 1622
(Mince nová stříbrná 1622)
Mincovna: Vratislav
Vardajn: Hans Rieger
Průměr: 19 mm
Váha: 0,78 g
Citace: MKČ 633

Obrázky:

jo to je dobrá věcička😉
a stav na to že to je kiprák je dost dobrý