Expanze pražského groše ve střední Evropě Václav II. využil soutěživost polských dědičných knížat na konci 13. století k rozšíření dosahu své mince. V roce 1291 obsadil Krakov, krátce poté Sandoměř, a roku 1300 se v Gnězně korunoval polským králem. Cizí mince se tak stala oficiálním platidlem polského krále, což započalo v Polsku období dominance groše. Krakovský kronikář dokonce zaznamenal, že „v dobách tohoto krále byly do Krakova přineseny stříbrné groše a parvusy, kde dříve platili černým stříbrem a liščími kožešinami“. Znamenalo to konec primitivního obchodu pomocí znehodnocených denárů a barteru a začátek moderní peněžní ekonomiky založené na vysoce ryzím stříbře. Po celé 14. století představovaly pražské groše základ místní měny – polský měnový systém se sjednotil a byl založen na standardu pražského groše. Dokonce dlouho po vymření Přemyslovců polská mince napodobovala pražský groš a samotný termín „groš“ přežil v jazyce až do dnešních dnů jako označení drobné mince. ...